Používání tabáku v indiánském světě
Tabák v indiánském světě
Aneb základní věci, které je dobré vědět o tabáku
Rádi bychom poskytli pár základních a obecných informací o používání tabáku, které se mohou v souvislosti s indiánskou spiritualitou a obřady hodit.
Tabák je pro Indiány obecně velmi posvátnou bylinou a v minulosti nebyl zneužíván tak, jak se tomu děje dnes. Byl považován za velmi silnou rostlinu, která pomáhá navázat kontakt se světem duchů, odnášet modlitby a „prokazuje“ nám mnoho dalších služeb.
Tabák je ale také jakýmsi „prostředníkem“ mezi námi a ostatními bytostmi. Používá se nejen při obřadech a kouření posvátné dýmky, ale i v případech, když chceme o něco požádat nebo za něco poděkovat.
Může to být obdarování tabákem v souvislosti s obřady, radami učením apod. nebo také při sběru bylin, kamenů na potní chýši, dřeva apod.
Pokud chci obřadníka (či kohokoliv) o něco důležitého požádat, nebo se zeptat na něco, co souvisí s učením, obřady, potřebuji s něčím pomoci, naučit posvátnou píseň apod., vždy bych měl při žádosti držet v ruce tabák (ať už pár cigaret, nebo celou krabičku, doutník či balíček dýmkového tabáku, nebo dýmkový tabák v látkovém uzlíčku). Dotyčný si tabáku všimne, naslouchá, a pokud je v jeho silách prosbě vyhovět, tabák přijme. To ho pak také zavazuje prosbu splnit. Pokud vyhovět nemůže, tabák nepřijme. Nejde jen o to, že když obřadník tabák přijme, znamená to, že souhlasí s tím, co je po něm požadováno (a už vůbec to není platba za to, co bude následovat, či pouhá formalita), ale tabák je v tomto případě i jakousi vstupenkou či dveřmi do duchovního světa, tabákem jsou tak přizvány i duchovní bytosti a vše se chystá na to, co má následovat (obřad, učení atd.). Tabák však není považován jako dar za danou věc, ale jako nástroj jakésy smlouvy, úmluvy. Takže když člověk o něco žádá, řekne, o co jde, podá tabák a pokud jej obřadník přijme, je dohoda uzavřena, akceptována, a pak (před naplněním dané prosby nebo po skončení ) by měl dotyčný za danou věc obřadníka podarovat. tabák tudíž v tomto není považován jako dar.
I pokud o nic speciálního nežádáme a pouze se obřadu účastníme, je rovněž milé, pokud chceme, darovat po obřadu obřadníkovi tabák jako výraz poděkování a úcty (vždyť ho neustále potřebuje k nacpávání posvátné dýmky, dělání tabákových obětinek, pro rostliny, které sbírá atd., a používal ho také při obřadu, který dělal i pro nás.) Indiáni si velmi zakládají, aby platilo, že se lidé (a vlastně všechny bytosti) obdarovávají navzájem, že když cokoli přijímáme, zároveň také dáváme. Jedině tak se zachová rovnováha, i kdyby obdarování mělo být z našeho pohledu jen „symbolické“.
Tabák tedy může fungovat jako žádost, poděkování za radu, pomoc, vyprávění, podpora a přispění ke konání obřadu atd., ale je bylinou opravdu speciální, používá se i k uchování modliteb – při výrobě tabákových látkových obětinek (při potní chýši, obřadu Hledání vize atd.) a v mnoha a mnoha dalších věcech.
Tyto jeho jedinečné „schopnosti“ a „služby“, které nám prokazuje, je dobré také vyvážit tím, že my sami mu věnujeme svou pozornost. Třeba tím, že budeme rozlišovat mezi dýmkovým a cigaretovým tabákem. Zejména, když chceme o něco požádat nebo někoho obdarovat a chceme, aby mohl být tabák použitelný i do posvátné dýmky, je dobré vědět, že by to měl být tabák dýmkový, nikoliv cigaretový, který se nedá do posvátné dýmky použít.
Video od národa Černonožců o posvátném používání tabáku:
https://www.youtube.com/watch?v=acPv1_JrnsA
